Životní situace Památková péče

Pouze s předchozím souhlasem Ministerstva kultury.
Národní kulturní památku (movitou i nemovitou) a nemovitou kulturní památku, popřípadě jejich součást (příslušenství) lze přemístit jen s předchozím souhlasem Ministerstva kultury. Souhlas lze udělit pouze předem, tj. před vlastním přemístěním národní kulturní památky nebo nemovité kulturní památky. Souhlas lze vydat, pokud je zachování nemovité kulturní památky nebo nemovité národní kulturní památky, popř. části takové památky,
ve stávajícím umístění nemožné, neboť by tím bylo ohroženo fyzické zachování památky.
O souhlas je povinen požádat vlastník nemovité kulturní památky nebo národní kulturní památky, příp. fyzická či právnická osoba, která prokáže
na přemístění konkrétní památky právní zájem. Proti vydanému předchozímu souhlasu je možno podat písemný rozklad, který se podává u Ministerstva kultury; a rozhoduje o něm ministr kultury na základě návrhu rozkladové komise.
Movitou kulturní památku lze z veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. Souhlas lze udělit pouze předem, tj. před vlastním přemístěním movité kulturní památky (není možné vydat souhlas následný poté, co byla památka přemístěna). Souhlas je třeba pouze k trvalému přemístění movité kulturní památky a to pouze k přemístění památky
z veřejně přístupných prostor do prostor, které veřejnosti přístupné nejsou. O souhlas je povinen požádat vlastník movité kulturní památky, příp. fyzická či právnická osoba, která prokáže na přemístění konkrétní movité kulturní památky právní zájem. Proti souhlasu je možno podat písemné odvolání, které se podává u krajského úřadu, který ve věci rozhodl. O odvolání rozhoduje Ministerstvo kultury.

Ano. Na vnitřní úpravy nemovitosti v památkové rezervaci nebo v památkové zóně se nevztahuje vyloučení povinnosti vyžádat si závazné stanovisko jako k interiérovým úpravám nemovitosti v ochranném pásmu.
K vnitřním úpravám nemovitosti v památkové rezervaci nebo v památkové zóně je závazné stanovisko nutné vždy. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko se nevztahuje na případy, kdy jde o úpravu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v „památkovém“ ochranném pásmu,
a zároveň jde o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem
do vnějšího vzhledu stávající nemovitosti. Toto zjednodušení však platí pouze pro „památková“ ochranná pásma a nevztahuje se na nemovitosti
v památkových rezervacích nebo památkových zónách.

Ano, za provedení úprav nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu
bez závazného stanoviska nebo za nedodržení podmínek určených závazným stanoviskem.
Za provedení stavby, změny stavby, terénních úprav, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravy dřevin nebo udržovacích prací
bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo za nedodržení podmínek určených v tomto závazném stanovisku je možné uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která své povinnosti porušila při výkonu svého podnikání, pokutu až
do výše 2.000.000,- Kč.
Za provedení výše uvedených úprav bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo za nedodržení podmínek určených
v tomto závazném stanovisku je možné uložit fyzické osobě, která není uvedena v předchozí větě (zejména fyzické osobě nepodnikající), pokutu až
do výše 2.000.000,- Kč.

Závazné stanovisko k úpravě nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkovém území, a nebude posuzována stavebním úřadem, je samostatným rozhodnutím
ve správním řízení. Závazné stanovisko k úpravě nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkovém území, a bude posuzována stavebním úřadem, je podmiňujícím závazným stanoviskem podle správního řádu. Povinnost vyžádat si předem jeho vydání je uložena vlastníku, správci nebo uživateli nemovitosti.
U nemovitostí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila nadpoloviční většina vlastníků (počítáno podle jejich spoluvlastnických podílů na společné věci). U úprav společných částí domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti
se připojila většina vlastníků jednotek. Pokud žádost podává správce nebo uživatel, je účastníkem řízení vždy také vlastník nemovitosti.
Příslušným orgánem je Městský úřad Chrudim, Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitost.

Povinnost vyžádat si závazné stanovisko se nevztahuje na případy, kdy jde o úpravu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se
v „památkovém“ ochranném pásmu a zároveň jde o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu stávající nemovitosti.

Závazné stanovisko k záměru na obnovu kulturní památky je samostatným rozhodnutím ve správním řízení. .Povinnost vyžádat si předem jeho vydání je uložena vlastníku kulturní památky.
Žadatelem o vydání závazného stanoviska je výlučně vlastník kulturní památky. U věcí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila nadpoloviční většina vlastníků (počítáno podle jejich spoluvlastnických podílů na společné věci). U úprav společných částí domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila většina vlastníků jednotek.

Příslušným orgánem je Městský úřad Chrudim, Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče.

• místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitá kulturní památka
• místně příslušný podle sídla či bydliště vlastníka movité kulturní památky

Krajský úřad Pardubického kraje

• místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitá národní kulturní památka
• místně příslušný podle sídla či bydliště vlastníka movité národní kulturní památky

Obnova kulturní památky je souhrnný pojem pro údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí. Jinou úpravou se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci, dále nástavba a přístavba.
Záměr vyjadřuje úmysl vlastníka kulturní památky realizovat údržbu, opravu, restaurování, rekonstrukci nebo jinou úpravu kulturní památky. Již v této fázi příprav má uloženu povinnost vyžádat si vydání závazného stanoviska.
Jedná-li se o rozsáhlejší stavební obnovu nemovité kulturní památky, je pro vlastníka výhodné, když požádá příslušný úřad o vydání závazného stanoviska nejprve k záměru obnovy. V případě rozhodnutí o přípustnosti tohoto záměru vlastník zpracuje projektovou dokumentaci obnovy již podle předem stanovených podmínek, a tak má jistotu, že své finanční prostředky vkládá do přípravy obnovy kulturní památky hospodárným způsobem.
Restaurováním se rozumí obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi. Tyto práce mohou provádět pouze fyzické osoby na základě povolení vydaného Ministerstvem kultury.
Zákon o státní památkové péči vztahuje pojem restaurování k takovým kulturním památkám nebo jejich částem, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi. Současně platí, že restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. Restaurováním tedy nemůže být řemeslná oprava části kulturní památky, která je řemeslnou prací (např. přezdění částečně spadlé cihlové ohradní zdi bez jakéhokoli zdobného prvku).

Jste-li vlastníkem movité kulturní památky nebo národní kulturní památky, a zamýšlíte-li její prodej (úplatný převod vlastnictví). Výjimkou je prodej
mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky.
Při úmyslu vlastníka movitou kulturní památku nebo národní kulturní památku prodat nebo jinak úplatně zcizit, např. směnit za jinou, a nejde-li
o převod mezi osobami blízkými nebo spoluvlastníky, je povinen ji přednostně nabídnout Ministerstvu kultury ke koupi do vlastnictví státu. Ministerstvo kultury je povinno ve stanovené lhůtě sdělit, že nabídku koupě (úplatného nabytí do státního vlastnictví) kulturní památky přijímá, jinak právo státu na přednostní koupi kulturní památky vůči vlastníku, který nabídku učinil, zaniká.
Lhůty jsou následující:

• jde-li o movitou kulturní památku nebo movitou národní kulturní památku, tříměsíční lhůta
• jde-li o nemovitou národní kulturní památku, šestiměsíční lhůta.

Na nemovité kulturní památky se povinnost vlastníka nabídnout svou nemovitost státu nevztahuje. Vklad památky jako nepeněžitý vklad do akciové společnosti (nebo jiné obchodní společnosti) lze z hlediska předkupního práva státu považovat za úplatný převod. I takovýto vklad proto podléhá režimu zákona o státní památkové péči a ten, kdo památku zamýšlí do obchodní společnosti vložit, je povinen ji nejprve nabídnout Ministerstvu kultury.
Ministerstvo kultury se může do tří let ode dne provedení úkonu, kterým původní vlastník převedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu, dovolat u soudu neplatnosti takového úkonu, pokud vlastník (národní) kulturní památky nesplnil svou nabídkovou povinnost – nenabídl státu svou movitou kulturní památku nebo národní kulturní památku k přednostní koupi státu.

Obce a kraje mohou ze svých rozpočtů poskytnou vlastníku kulturní památky příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Obdobně může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ze státního rozpočtu Ministerstvo kultury.
Příspěvek lze poskytnout, jde-li o odůvodněný případ, na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění, příp. tehdy, nemůže-li vlastník uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může příspěvek poskytnou i Ministerstvo kultury. Příspěvek se poskytuje na žádost, jež musí být zdůvodněna a musí být doložena požadovanými doklady.

Na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, užívat ji způsobem, který odpovídá jejímu kulturnímu významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Právo na bezplatnou odbornou pomoc v případě obnovy kulturní památky, na poskytování podkladů a informací pro přípravu obnovy kulturní památky, na podání žádosti o poskytnutí příspěvku
na obnovu kulturní památky, na osvobození od daní a další daňová zvýhodnění.

Pro zabezpečení péče o kulturní památky památkový zákon ukládá vlastníku řadu povinností, při jejichž dodržování lze dosáhnout účelu ochrany památkového fondu. Jedná se
o následující povinnosti:

• oznámit odborné organizaci státní památkové péče (Národnímu památkovému ústavu) každou změnu vlastnictví kulturní památky nebo její přemístění, a to do 30 dnů ode dne, kdy k takové změně došlo,
• na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením,
• užívat kulturní památku pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturnímu významu, památkové hodnotě a technickému stavu,
• uvědomit toho, na koho věc vlastnicky převádí, přenechává k dočasnému užívání nebo předává k provedení její obnovy, že věc je kulturní památkou,
• oznámit bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození kulturní památky a vyžádat si rozhodnutí o způsobu odstranění závady,
• oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předem každou zamýšlenou změnu užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení,
• nabídnout v případě zamýšleného prodeje movité kulturní památky a národní kulturní památky Ministerstvu kultury k uplatnění práva
  na přednostní koupi do státního vlastnictví,
• vyžádat si předem vydání závazného stanoviska k záměru provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (souhrnně „obnova“),
• projednat v průběhu zpracování projektovou dokumentaci obnovy kulturní památky s odbornou organizací státní památkové péče (Národním památkovým ústavem) z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska,
• odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace,
• požádat Ministerstvo kultury o předchozí souhlas k záměru na přemístění národní kulturní památky a nemovité kulturní památky, popřípadě jejich součást,
• požádat krajský úřad o předchozí souhlas k záměru na přemístění movité kulturní památky z veřejně přístupného místa,
• umožnit vědecký výzkum kulturní památky, pořízení její dokumentace a přenechat movitou kulturní památku k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní,
• požádat Ministerstvo kultury o předchozí souhlas k záměru na vývoz kulturní památky do zahraničí, případně o předchozí souhlas vlády ČR
  k záměru na vývoz národní kulturní památky do zahraničí,
• oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. záměr stavební činnosti na území s archeologickými nálezy,
• strpět provedení archeologického výzkumu při stavební činnosti na území s archeologickými nálezy.

Omezení vlastnických práv je kompenzováno řadou možností, která za ně poskytují náhradu.

• vlastník může kulturní památku převádět, přenechávat k dočasnému užívání nebo předávat k provedení obnovy, případně k jiným účelům dalším osobám (výjimkou jsou movité kulturní památky a národní kulturní památky, které podléhají nabídce na přednostní koupi do vlastnictví státu),
• je oprávněn požádat příslušný orgán státní památkové péče o vydání rozhodnutí o opatřeních, která je jako vlastník kulturní památky následně povinen učinit v zájmu ochrany před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením,
• je oprávněn podat na Ministerstvo kultury žádost na zrušení prohlášení věci za kulturní památku, a v případě, že není žadatelem, má právo se zúčastnit ohledání věci a ke zrušení prohlášení se vyjádřit,
• je oprávněn požádat obec, kraj nebo Ministerstvo kultury o finanční pomoc – příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky,
• stanovit podmínky do dohody s Archeologickým ústavem nebo oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů, za nichž mohou být provedeny archeologické výzkumy na nemovitosti,
• právo na přiměřenou jednorázovou náhradu za podstatné omezení běžného užívání nemovitosti v souvislosti s prováděním archeologického výzkumu,
• právo na peněžitou náhradu majetkové újmy v případě, že Archeologický ústav nebo oprávněná organizace neuvede nemovitost po provedení archeologického výzkumu do předešlého stavu,
• právo na bezplatnou odbornou pomoc Národního památkového ústavu při zajišťování péče o kulturní památky,
• právo na osvobození od daní a další daňová zvýhodnění.

Kulturní památky jsou buď movité nebo nemovité. Nejvýznamnější kulturní památky může vláda České republiky prohlásit nařízením za národní kulturní památky.
Dřívější právní úprava rozdělovala kulturní statky podle historického významu do několika kategorií. Podle současného památkového zákona jsou kulturní památky buď movitého nebo nemovitého charakteru. Ústřední seznam kulturních památek ČR je podle této charakteristiky vede odděleně. Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky. V nařízení zároveň stanoví obecné podmínky jejich ochrany. V ojedinělých případech může být národní kulturní památka zapsána na seznam světového dědictví. Občas je možno slyšet, že je nějaká památka označována jako „technická“, „lidové architektury“, „moderní architektury“ apod., nebo že je zapsána v seznamu „technických“ apod. památek. Žádný takový seznam, který by soustřeďoval památky podle charakteru neexistuje. Ústřední seznam kulturních památek ČR rozlišuje pouze movité a nemovité věci.

Ano, za nesplnění povinnosti chránit věc před poškozením, zničením nebo odcizením v době od doručení vyrozumění o podání návrhu na prohlášení
za kulturní památku do rozhodnutí Ministerstva kultury.
Vlastníku je po dobu probíhajícího správního řízení o prohlášení věci za kulturní památku uložena povinnost předmětnou věc chránit před poškozením, zničením nebo odcizením. Za nesplnění povinnosti zákon ukládá sankce. V případě právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání poruší uloženou povinnost může být uložena pokuta až do výše 2.000.000,-Kč, v případě fyzické osoby pokuta až do výše 2.000.000,-Kč.

Vlastník takové věci ji musí chránit před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit Ministerstvu kultury každou změnu vlastnictví, správy nebo užívání.
Vlastník věci je povinen od doručení vyrozumění Ministerstva kultury o podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku nebo o tom , že hodlá věc prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do rozhodnutí Ministerstva kultury chránit věc před poškozením, zničením nebo odcizením
a oznámit ministerstvu každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání.

Příručka vlastníka kulturní památky: chrudim.eu/StaticFiles//cs/download/osk/prirucka-vlastnika-kulturni-pamatky.pdf

Za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury na návrh nebo z vlastního podnětu takové nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Návrh na prohlášení věci movité i nemovité může podat každý. Výjimku představuje archeologický nález, který může navrhnout na prohlášení pouze Akademie věd ČR.
Kulturní památka by měla mít dokumentární hodnotu jako projev tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, hodnotu historickou, uměleckou, vědeckou nebo technickou, případně by měla mít přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Nebude-li věc, která se navrhuje na prohlášení za kulturní památku, disponovat uvedenými znaky, lze předpokládat, že návrh bude Ministerstvem kultury vyhodnocen negativně. Podání návrhu na prohlášení za kulturní památku není vázáno na vlastníka věci. Ten bude Ministerstvem kultury povinně písemně vyrozuměn o podání návrhu nebo o tom, že hodlá věc prohlásit za památku z vlastního podnětu, a bude mu umožněno se k návrhu nebo podnětu vyjádřit. Navrhovatel může podání učinit sám, ale je lépe, když tak učiní ve spolupráci anebo po projednání s Národním památkovým ústavem, neboť návrh musí být zpracován kvalifikovaně.

Seznam památek: chrudim.eu/StaticFiles//cs/download/osk/seznam-pamatek.pdf

Z kulturních památek zapsaných do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů a z movitých a nemovitých věcí prohlášených za kulturní památky podle platných právních předpisů.

Seznam nemovitých kulturních památek na území ORP Chrudim

chrudim.eu/StaticFiles//cs/download/osk/seznam-pamatek.pdf

Zahrnuje péči státu o kulturní památky formou činností, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče zabezpečují jejich zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné uplatnění. Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče, jíž je Národní památkový ústav.
Vydávání a výkon činností, opatření a rozhodnutí je státem svěřeno orgánům a odborné organizaci státní památkové péče, které v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů. Výkon státní památkové péče pro správní obvod obce s rozšířenou působností Chrudim zabezpečuje Městský úřad Chrudim, Odbor školství, kultury, sportu a památkové péče, úsek památkové péče, Pardubická 67, 537 16 Chrudim. Odbornou pomoc k výkonu agendy poskytuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, Příhrádek čp. 5, 530 16 Pardubice.

Dny evropského dědictví (European Heritage Days) se každoročně konají v měsíci září. V jejich rámci se nejširší veřejnosti v různých městech otevírají brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.
Dny evropského dědictví, které jsou pod záštitou Rady Evropy, se každoročně konají ve více než čtyřiceti evropských zemích. Česká republika se k projektu poprvé připojila v roce 1991.
Dny evropského dědictví jsou kulturně poznávací společenskou akcí. Jedním z jejich cílů je nalézání cest ke kořenům evropské civilizace a ochrana evropského kulturního dědictví. Konkrétně by to pak měla být další příležitost, jak propagovat aktivity v oblasti kulturního dědictví, zpřístupnit co nejvíce zajímavých a výjimečných památek, budov, objektů i prostor.
Dny evropského dědictví rozšiřují a zvyšují všeobecné povědomí o našem kulturním dědictví. Pro širokou veřejnost zpřístupňují co nejvíce zajímavých a výjimečných památek, budov, objektů i prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo celé nepřístupné. Nesoustřeďují se pouze na prohlášené historické památky jako jsou hrady, paláce či katedrály, ale snaží se dosáhnout mnohem dále tak, aby byly zahrnuty i různé objekty – národní parky, uhelné doly, vykopávky či rekonstrukce původních staveb aj. Otevírají dveře soukromých i veřejných budov (radnice, budovy soudů, školy, kanceláře, obytné domy atd.), které nebývají přístupny veřejnosti nebo pouze příležitostně a částečně. V objektech, které jsou běžně přístupné veřejnosti a je v nich vybíráno vstupné, pak v tyto dny bývá snížené, dobrovolné nebo žádné vstupné a klasický program mohou doprovázet i speciální akce (např. zvláštní prohlídková trasa, koncert, výstava,..)
Hlavním garantem akce v České republice je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (www. shscms.cz), které spolupracuje s Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Akce má dále několik desítek lokálních garantů, kteří organizují konkrétní akce v daném místě. Jedním z lokálních garantů je i Statutární město Pardubice.
Více na stránkách ehd.cz

Ano, existuje dotační program pro obnovu a údržbu kulturních památek v městských památkových zónách.
Program regenerace MPR a MPZ je využívám k obnově kulturních památek, nacházejících se v nejcennějších částech historických měst České republiky, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný příslušný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.
Jedná se o kombinovaný dotační program na podporu vlastníků kulturních památek v MPZ, schválený vládou a podporovaný ze státního a městského rozpočtu. Kvótu, schválenou komisí ministra kultury, obdrží na žádost starostů příslušných obcí do svého rozpočtu a spolu s prostředky vlastního rozpočtu je rozděluje jednotlivým žadatelům o dotace dotačními smlouvami.
Finanční prostředky z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón nejsou určeny zejména: na výměny oken a dveří, pokud se nenacházejí v havarijním stavu, který vylučuje jejich opravu (v případě jejich nutné výměny budou akceptovány pouze tvarové a materiálové repliky), na modernizaci bytového fondu a zřizování nových bytových jednotek, na technické zařízení budov, projektovou dokumentaci a na kopie sochařských děl. Dotace je především určena na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou autentických prvků a konstrukcí kulturní památky.
Více na stránkách Ministerstva kultury ČR/granty a dotace mkcr.cz