Životní situace Pravidla silničního provozu

Ne. Celoroční povinné svícení se týká pouze motorových vozidel a tramvají. Cyklisté musí svítit pouze za snížené viditelnosti (například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště, v tunelu apod.). Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, což se týká typicky jízdy pod svítícím pouličním osvětlením, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.

Řidič je povinen přepravovat ve vozidle kategorie M1 (osobní vozidla do osmi míst k sezení) a N1 (vozidla do 3,5 tuny), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem (pásy) a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem. Citovaný zákon také umožňuje, aby jedno z dětí sedělo v odpovídající autosedačce na předním sedadle a druhý rodič vzadu. Pro děti vyšší než 150 cm nebo těžší než 36 kg není již nutné používat autosedačku, ale pro zvýšení bezpečnosti můžete použít tzv. podsedák, který zabírá mnohem méně místa než klasická dětská autosedačka

Ne, nemá. Jako chodec se vždy před vstupem do přechodu zastavte a sledujte, zda Vás řidiči vozidel registrují a přednost Vám dávají. Nikdy do přechodu nevbíhejte bez toho, že byste jasně a po určitou dobu nedali najevo, že se chystáte přejít. Ani na přechodu nemáte přednost před tramvají.

Chodec má přednost, ale nikoliv absolutní. I tato přednost má své pravidla. Jedná se o dezinformaci, která zapříčinila po novelizaci zákona spoustu nehod na přechodech pro chodce, bohužel nezřídka i s tragickými následky.

Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Řidič, s výjimkou řidiče tramvaje, je povinen umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo. Jako chodec tedy musím u přechodu pro chodce zastavit na jeho okraji a otočit se čelem k přechodu, aby řidiči vozidel jasně viděli můj úmysl přejít vozovku. Vozidla jsou mi pak povinna dát přednost, ale pouze za předpokladu, že mohou po mém přijití na okraj přechodu zastavit. Nikdy jako chodec nemohu vběhnout do přechodu „přímo pod kola vozidla“ s představou, že řidič vozidla mi musí dát přednost.