Životní situace Přestupky

Až na výjimky jsou k projednání přestupků příslušné obecní úřady. Přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku projednávají všechny obecní úřady (včetně nejmenších obcí) – tyto přestupky a některé další mohou být svěřeny komisi pro projednávání přestupků, většinu ostatních přestupků projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (v okrese Chrudim to jsou Městský úřad Chrudim a Městský úřad Hlinsko).

Kontakty pro další informace:

Pokud jde o písemnost ve správním řízení, na poučení, které bylo ve vaší schránce, je označení orgánu, který Vám písemnost poslal. Bezodkladně se obraťtee na daný úřad, kde Vám úředník musí sdělit, co Vám bylo v době Vaší nepřítomnosti zasíláno. Pokud jste v důsledku své nepřítomnosti promeškal nějaký úkon či část správního řízení, musí Vám být umožněno zmeškané „dohnat“. Budete však muset prokázat, že jste se v době doručování písemnosti nezdržoval po celou dobu doma (potvrzení z nemocnice, z lázní, potvrzení zaměstnavatele o služební cestě apod.). Toto je nutné provést ihned po Vašem návratu domů.

Kontakty pro další informace:

Tyto přestupky projednávají obecní úřady,  konkrétně pak ten, v jehož územním obvodu k přestupku došlo.

Zřízením zvláštního orgánu města Chrudim s názvem Komise pro projednávání přestupků bylo zvláštnímu orgánu svěřeno projednávání přestupků proti občanskému soužití, majetku a proti veřejnému pořádku a některých dalších přestupků.

Městský úřad Chrudim také projednává přestupky za některé obce v jeho okolí, které daly přednost tomu, aby namísto nich zajišťovalo tuto agendu město Chrudim. Pro případ, že by někdo spáchal přestupek v těchto obcích, bude jeho přestupek projednávat Městský úřad Chrudim, přísluší -li tento přestupek komisi, bude ho projednávat komise.

Zde je abecední seznam obcí, za které město Chrudim projednává přestupky:  
Čankovice, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Kočí, Křižanovice, Liboměřice, Lukavice, Mladoňovice, Orel, Ostrov, Rabštejnská Lhota, Rozhovice, Sobětuchy, Stolany, Třibřichy, Tuněchody, Úhřetice a Vejvanovice 

Kontakty pro další informace:

Podle nové právní úpravy přestupkového práva se už s pojmem správní delikty nesetkáváme. Tato jednání jsou dnes upravena jako přestupky. Protože se dříve pojem týkal zejména právnických osob a fyzických osob při výkonu jejich podnikání, i na tomto úseku je již jednotná terminologie – přestupek právnické osoby nebo přestupek fyzické osoby podnikající.

Kontakty pro další informace:

Ano, zákon počítá s variantou komise, i projednávání přestupku pouze jedním úředníkem.

Zákon pouze umožňuje obci zřídit k projednávání přestupků komisi, té ale mohou být svěřeny pouze některé druhy přestupků. Jinak přestupky projednávají jednotliví úředníci, samozřejmě po splnění předepsaných kvalifikačních požadavků (vzdělání, věk, státní občanství, bezúhonnost, splnění požadavků odborné způsobilosti). S komisí se setkáte zejména v souvislosti s přestupky proti občanskému soužití či majetku.

Kontakty pro další informace:

Od 15 let věku.

Stejně jako v trestním zákoně je za přestupky odpovědný ten, kdo dovršil v době spáchání přestupku 15 let. Od 15 do 18 let věku je osoba, která se dopustila přestupku, označována jako mladistvý. U takové osoby je její věk zohledněn při ukládání správního trestu, zejména pokuty, která bývá nižší než u „dospělého“ člověka. Práva mladistvých jsou zohledněna v některých procesních postupech. Ačkoliv je mladistvý ještě nezletilý (není mu 18 let), co se týče projednání jeho přestupku, posuzuje se jako dospělý, to znamená, že při jednání o přestupku jedná sám a není nutná přítomnost jeho zákonného zástupce.

Kontakty pro další informace:

Příslušný správní orgán musí řízení zahájit do 2 měsíců ode dne, kdy obdrží oznámení o spáchání přestupku. Do dalších dvou měsíců musí řízení ukončit. Výjimkou jsou průtahy účastníků (nedostavování se obviněných či svědků) nebo objektivní důvody nemožnosti konání ústního jednání či složité dokazování (pořízení znaleckých posudků, opakovaná ústní jednání). U jednoduchých věcí se využívají postupy, jak co nejvíce řízení zkrátit.

Délka přestupkového řízení je závislá na spoustě okolností. Jednoduší a méně závažné přestupky jsou řešeny v příkazním řízení. Jedná se o rozhodnutí, vydávané správním orgánem na základě skutečností zjištěných ze spisového materiálu, které dostatečně odůvodňují závěr, že byl konkrétní osobou spáchán přestupek. Proti příkazu lze podat odpor, podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje dále ve správním řízení.

Ve složitějších případech, kdy je třeba ve věci provést další dokazování, nebo je-li proti vydanému příkazu podán odpor, nebo ve věcech, které nejdou projednat v příkazním řízením, správní orgán nařídí ústní jednání, při kterém provádí potřebné dokazování. V takových případech se délka řízení odvíjí podle složitosti dokazování a součinnosti účastníků. Správní orgán však postupuje vždy takovým způsobem, aby bylo možno případ uzavřít v co nejkratší době. Při množství přestupků, které úřad za rok vyřídí,  je především v zájmu správního orgánu, aby byly přestupky vyřizovány co nejrychleji.

Kontakty pro další informace:

Uložení příkazu na místě je starší terminologií bloková pokuta. Přestupce přijetím příkazového bloku (pokuty uložené příkazem na místě) souhlasí se svou vinou. Uložením příkazu na místě je přestupek uzavřen a projednán.

Příkaz je zjednodušená forma rozhodnutí o přestupku. Správní orgán vydá příkaz, pokud má na základě již samotného oznámení o přestupku za jasné, že se přestupek stal a kdo se ho dopustil. Pokud příkaz nabude právní moci, je věc přestupku vyřízena. Proti příkazu lze podat odpor. Pak správní orgán pokračuje v řízení o přestupku a příkaz se ruší. Nastupuje klasické správní řízení.

Každý má právo proti příkazu podat tzv. odpor, což je obdoba odvolání. Odpor je zvláštní tím, že jeho uplatněním je původní příkaz bez dalšího zrušen a správní orgán pokračuje v řízení o přestupku, jakoby příkaz nebyl vydán. Pak proběhne ústní jednání, dokazování a pokud je vina obviněného prokázána, je uznán vinným z přestupku „klasickým rozhodnutím“, proti němuž lze podat odvolání. Příkaz bývá pro přestupce finančně výhodnější, než správní trest uložený po klasickém řízení, protože v klasickém řízení je správní orgán povinen přestupci mimo správní trest uložit také náklady řízení (ty jsou zpravidla v částce 1.000,- Kč). Pokud tedy dostanu příkazem pokutu v nižší výši a s přestupkem souhlasím, není na místě podávat odpor s tím, že žádám o zvážení (snížení) výše sankce. I když správní orgán pokutu sníží, na druhé straně bude muset uložit přestupci náklady řízení. Důvodem pro podání odporu by mělo být zejména to, že jsem se toho, co mi příkazem je přičítáno za vinu, vůbec nedopustil.

Kontakty pro další informace:

Jako důkaz lze v řízení o přestupku použít prakticky vše, nelze užít pouze důkazu, který by byl získán v rozporu se zákonem.

Zákon dává za povinnost správnímu orgánu obstarat si v řízení takové důkazy, aby byla vina obviněného bezpochyby prokázána. Pokud se tak nestane, nelze již další důkazy opatřit a snesené důkazy nestačí na jasné prokázání viny, dotyčný podezřelý musí být obvinění zproštěn. Přestupky se řídí de facto obdobnými pravidly, jako platí pro trestné činy.

Zejména u přestupků proti občanskému soužití by si každý měl uvědomit, že nelze uznat někoho vinným na základě pouhého tvrzení jiného, pokud sám obviněný tvrdí pravý opak. Bez dalších důkazů bude mít situace „tvrzení proti tvrzení“ za následek osvobození obviněného z jeho obvinění. Typickým příkladem jsou oznámení o tom, že „někdo někomu něco špatného řekl, nikdo jiný tomu nebyl přítomen, a druhá osoba to popírá“. Správní orgán jako nezávislý arbitr takovou situaci nemůže posoudit jinak, než že vina prokázána není.

Kontakty pro další informace:

Zavinění je nezbytnou složkou přestupku. Každý, kdo má být potrestán za přestupek, musí ho svým jednáním zavinit. Rozlišujeme zavinění ve formě nedbalosti a úmyslu. Pro drtivou většinu přestupků postačí zavinění z nedbalosti. 

Zavinění je těžké jako pojem definovat. Je to vnitřní, psychický vztah pachatele k jeho jednání a ke spáchanému následku. Přestupek je spáchán z necbalosti, když někdo věděl, že svým jednáním může porušit zákon, ale bezdůvodně spoléhal na to, že se tak nestane. To je vědomá nedbalost. Nedbalost nevědomá je, jestliže nevím, že mohu porušit zákon, ačkoliv to vzhledem ke svým osobním poměrům vědět mám.  Přestupek je spáchán úmyslně, pokud přímo chci porušit zákon. Úmysl je spáchán v nepřímém úmyslu, když vím, že mohu zákon porušit a je mi jedno, pokud se tak stane. 

Kontakty pro další informace:

Vysvětlení slouží k tomu, aby si policie či správní orgán vyjasnili potřebná fakta před tím, než bude zahájeno řízení o přestupku. K vysvětlení může být předvolán každý, nikoliv jen podezřelý z přestupku. Každý je povinen se na předvolání dostavit. Odmítnout podat vysvětlení lze jen ze zákonem stanovených důvodů.

Vysvětlení má být užito v případě, že kompetentní orgán má ještě před zahájením řízení nejasnosti ohledně toho, co se vlastně stalo, resp. toho, kdo se daného skutku dopustil. 

Vysvětlení nemůže být užito po tom, co bylo řízení o přestupku zahájeno. (Pak se užívá předvolání obviněného či předvolání svědků). Podané vysvětlení též nemůže sloužit jako důkaz v následném správním řízení. Proto se Vám může stát, že po podaném vysvětlení budete předvolán ohledně toho samého ještě jednou v samotném řízení jako svědek, či obviněný z přestupku. Po obdržení předvolání k podání vysvětlení je každý povinen se před správní orgán dostavit. Odmítnout podat vysvětlení může každý pouze ze zákonných důvodů, které jsou v podstatě totožné s důvody, pro které je možné odmítnout svědeckou výpověď. Nikdo nesmí být nucen vypovídat o utajovaných skutečnostech chráněných jinými zákony, dále o věcech, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. Nikdo nemůže být nucen taktéž vypovídat v případech, kdy by touto výpovědí způsobil trestní stíhání či stíhání za přestupek či jiný správní delikt sobě, nebo osobě mu blízké. Okruh osob blízkých stanoví § 22 občanského zákoníku, jsou to příbuzní v linii přímé (rodiče, prarodiče, děti, vnoučata…), sourozenec, manžel, partner či další osoby, jejichž újmu by dotyčný důvodně pociťoval jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Kontakty pro další informace:

Poškozený je v řízení o přestupku ten, kdo přestupkem utrpěl majetkovou škodu a nárok na náhradu této škody uplatnil v řízení o přestupku. Bez toho není osoba (byť by utrpěla zranění či škodu na majetku) účastníkem řízení o přestupku.

Důvodem je různá terminologie zákona v oblasti trestního a přestupkového práva. Obecně si pod pojmem poškozený každý přestavuje toho, kdo byl nezákonně poškozen na zdraví či na majetku.

V řízení o přestupku se však osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, stává poškozeným až v okamžiku, kdy uplatní nárok na náhradu takové škody v řízení!

Kontakty pro další informace:

Omluvte se písemně a s dostatečným předstihem. Důvod omluvy správnímu orgánu doložte. Důležitým důvodem je zejména zdravotní stav. Důležitým důvodem nejsou pracovní povinnosti, účast na ústním jednání je překážkou v práci. V případě nejasností kontaktujte s předstihem úředníka, který věc projednává.

Pokud je obviněný z přestupku předvolán k ústnímu jednání a v účasti na tomto ústním jednání mu brání závažné důvody, musí zaslat správnímu orgánu svou omluvu. Tato omluva musí být řádná a včasná. Musí obsahovat důležitý důvod, jinak proběhne ústní jednání bez přítomnosti obviněného (v případě, že je účast obviněného nutná, mu pak může být uložena dle správního řádu pořádková pokuta až do výše 50.000,- Kč, případně může být předveden policií ČR nebo obecní policií).

Pod pojmem včasná omluva se rozumí, že obviněný uvědomí správní orgán o jeho důvodu, pro který se nemůže dostavit k ústnímu jednání, a to s dostatečným předstihem (zpravidla když se o důvodu dozví), aby správní orgán mohl případně ústní jednání přeložit. Omluvy zasílané na poslední chvíli nejsou posuzovány jako včasné, zvláště pak v případech, kdy obviněný o tomto důvodu věděl s větším časovým předstihem. Pod pojmem řádná omluva se rozumí, že obviněný v omluvě uvede důležitý důvod, pro který se nemůže dostavit k ústnímu jednání a tento zároveň doloží (aby si tento mohl správní orgán ověřit). Důležitým důvodem je zejména zdravotní stav, který obviněnému brání účastnit se ústního jednání (nelze považovat takové zdravotní potíže, u kterých jsou povoleny vycházky, tedy umožňují osobě volný pohyb, nebo objednání se na jednorázovou prohlídku u lékaře na den konání ústního jednání poté, co byl obviněný nazván k ústnímu jednání). Zdravotní stav je nutné doložit neschopenkou, případně jinou lékařskou zprávou. Důležitým důvodem nejsou pracovní povinnosti obviněného.

Pokud si obviněný není jistý, zda bude omluva posouzena jako řádná, je vhodné kontaktovat pracovníka úřadu na telefonním čísle uvedeném v předvolánce. Pokud je to možné (ústní jednání není vázáno na další předvolané osoby) má správní orgán vždy snahu vyjít obviněnému vstříc a po domluvě lze ústní jednání přesunout.

Kontakty pro další informace:

Fikce doručení znamená, že písemnost se považuje za doručenou desátým dnem úložní lhůty (na poště), i když si adresát písemnost nevyzvedl. Tím je dle zákona doručeno. Řízení tak lze provést i bez přítomnosti obviněného z přestupku.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého se přestupky projednávají, pamatuje na situaci, kdy by se účastník řízení chtěl projednání věci vyhýbat tím, že nebude přebírat poštu. V § 24 tak zákon konstruuje takzvanou fikci doručení. To znamená, že dle zákona se na písemnost (třeba předvolání k ústnímu jednání či rozhodnutí o přestupku) pohlíží, jako by byla doručena, i když si ji adresát v úložní době nevyzvedl. V důsledku toho lze i celé řízení provést v nepřítomnosti obviněného z přestupku. Stejným způsobem lze provést ústní jednání, pokud si obviněný z přestupku písemnost vyzvedne, ale bez náležité omluvy a doložení důvodu nepřítomnosti se k ústnímu jednání nedostaví.

Kontakty pro další informace:

Ne, toto právo nelze nikdy v rozhodnutí o přestupku obviněnému upřít. Odvolání má vždy odkladný účinek (dokud není rozhodnuto v odvolacím řízení, obviněný ještě nemusí platit pokutu, její splatnost je vždy vázána až na právní moc).

Kontakty pro další informace:

Ano, o splátky lze požádat ten orgán, který bude pokutu vymáhat. Je vhodné za tímto účelem navštívit správní orgán a domluvit možnost a podmínky splácení pokuty.

Kontakty pro další informace: